V roce 2007 bylo v České republice dle ročenky NOR zaznamenáno 7826 nových případů nádorů tlustého střeva a konečníku. Naprostá většina z nich je způsobena náhodnou souhrou okolností. U přibližně 5 – 10% nemocných však lze vystopovat nahromadění více nádorových nemocí v rodokmenu, což může signalizovat, že nádor nevzniká náhodně, ale na podkladě přenosu vrozené vlohy. Člověk nesoucí takovou vlohu pak má velmi vysoké riziko onemocnění i přes sebevětší snahu o zdravý životní styl.
Proč vlastně rozlišit nádory vzniklé náhodně a nádory vzniklé na genetickém podkladě?
Důležité je to hned ze dvou důvodů.
Tím prvním je fakt, že nádory těchto dvou skupin, i když v mikroskopu vypadají téměř totožně, se jinak chovají, jinak se šíří, jsou jinak citlivé na chemoterapii a záření. A pokud jsou vyléčeny úvodní léčbou, je každý z nich třeba sledovat jinými postupy, protože má jiný způsob vzniku recidiv. Proto znalost příčin jejich vzniku je podstatná pro volbu správné léčby pro jednotlivého pacienta.
Tím druhým je skutečnost, že vyšetřením podstaty nádorové nemoci můžeme provést genetické poradenství a odpovědět u zdravých příbuzných na důležité otázky, kterými jsou „čeká také mě onemocnění rakovinou?“, „Jak se mám zachovat, abych neonemocněl?“
Jak poznat, že právě já mám podstoupit genetické vyšetření?
Ke genetickým vyšetřením by měli přistoupit nemocní, u kterých předpokládáme, že by mohli mít tzv. familiární střevní polypózu nebo tzv. HNPCC (Hereditary Non-Polyposis Colon Cancer).
Familiární střevní polypóza je dědičné onemocnění, které se projevuje vznikem mnoha set až tisíců polypů po celé délce střev včetně střeva tenkého a někdy i v oblasti žaludku.
Kromě toho bývá spojeno s výskytem poruch vidění a cystami v oblasti zubů. První polypy se obvykle objevují kolem 18 – 20 roku života, u takzvané oslabené formy ještě později. Pokud tedy Váš nádor vznikl z jednoho z mnoha polypů, je vhodné se nechat testovat.
HNPCC je dědičná forma rakoviny střeva, která nevzniká na podkladě polypů. V rodině se kromě tohoto nádoru vyskytují mnohem častěji také nádory dělohy, vaječníků, žaludku nebo pánvičky ledvinné. K testování by se měli dostavit nemocní, u nichž je v rodokmenu nakupeno tři a více těchto nádorů a jeden z těchto nádorů byl nalezen do věku 50 let.
Ještě existují další způsoby genetického přenosu vloh k nádorům střeva, ale ty jsou extrémně vzácné a proto je ani v textu nezmiňujeme.
Jak se genetické vyšetření provádí?
Genetické vyšetření se provádí na odděleních klinické genetiky. K vyšetření se má obvykle dostavit nejmladší člen rodiny, který již nádorem onemocněl. Naopak, genetické vyšetření nemá na úvod probíhat u zdravých rodinných příslušníků. Ti jsou zváni na vyšetření až poté, co je vloha u prvního testovaného nalezena.
Vyšetření se provádí buď z DNA bílých krvinek, které získáme jednorázovým odběrem žilní krve, nebo z bločků nádorové tkáně, která je odebrána při operaci.
V některých laboratořích je zvykem odebrat ještě druhý, kontrolní vzorek, aby se vyloučilo riziko vzniku laboratorní chyby. Protože se jedná o velmi složité analýzy, trvá stanovení genetického testu až 6 měsíců.
Jakým způsobem ovlivní výsledek testu můj další život?
Pokud je u přímých příbuzných nalezena mutace v cílových genech, pak další testované zdravé osoby mají 50% riziko nezdědit tuto vlohu. Tyto „šťastné“ osoby pak nemusejí být specificky sledovány, a jejich riziko onemocnění je shodné s rizikem u běžné populace.
U druhé poloviny osob je mutace nalezena, a to znamená vysoké riziko nádorem onemocnět, nebudu-li provádět žádné zvláštní kroky. Pro familiární polypozu je to 100% jistota onemocnění, pro HNPCC 80% pravděpodobnost.
Tyto osoby proto musejí být sledovány ve specializované ambulanci, která bude provádět takové kroky, aby nádor vůbec nevznikl, anebo pokud již má vzniknout, aby byl odhalen včas.
Aby nádor nevznikl, provádí se chirurgické operace, které orgány v riziku nádoru odstraňují (střevo nebo dělohu – po dokončení reprodukčního věku). Lze také podávat určité léky, které výskyt nádorů omezují.
Aby se nádor našel včas, provádí se půlroční kontroly ultrazvukem, krevní testy (stanovení nádorových markerů), roční kontroly kolonoskopií a některá další vyšetření.
Autor: Doc. MUDr. Jan Novotný, Ph.D., Onkologická klinika VFN a 1. LF UK (Zpravodaj 1/2011)