Další hrdinkou z našeho kalendáře je Eva. Rozhodla se sdílet svůj příběh, který začal endometriózou. Během jednoho měsíce zvládla šest operací, zhubla 20 kilo a málem umřela. Měla nefrostomii (vývod z ledviny), ileostomii a dalších asi šest sáčků bůhvíodkud. Eva se rozhodla dodat sílu a odvahu dalším lidem svým mottem: “ Prostě se z toho nepos..t, děkovat za dobré lidi kolem sebe a za dny, které člověk dostal navíc”.
Příběh Evy
Jmenuji se Eva, je mi 40 let a moje diagnóza je endometrióza. Tou to vlastně celé začalo. Dlouho jsem měla výrazné bolesti a chvílemi už jsem byla zoufalá. Můj bývalý gynekolog mé problémy bagatelizoval. Tvrdil, že každá žena se potýká s bolestmi. Rozhodla jsem se převzít zodpovědnost za své zdraví a navštívila Endocentrum. Tam jsem se dozvěděla, že mám endometriózou zasažené střevo a musí mi být odebrána děloha.
Úleva? Ale jen na chvilku
Resekci střeva a odebrání dělohy jsem podstoupila v červnu 2020. Po operaci nastala velká úleva. Bylo mi řečeno, že operace proběhla v pořádku. Ulevilo se mi. Bála jsem se totiž, aby se něco nepokazilo. Dlouho jsem se ale neradovala. V momentě, kdy jsem měla přejít z JIP na standardní pokoj, došlo ke komplikacím. Lékařce se nezdála moč, neustále mi prosakoval katetr. Verdikt byl neúprosný, měla jsem propíchnutý močovod. “To se stane,” říkala jsem si, když mě vezli znovu na sál. Když jsem se probudila po operaci, koukla pod peřinu a viděla ileostomii. “To se mi snad zdá,” proběhlo mi tehdy hlavou. “Jo aha, oni asi zavadili dost nešikovně o střevo” pomyslela jsem si. Mezitím močovod stále protékal a lékaři nevěděli, co s tím. Abych to zkrátila, během jednoho měsíce jsem měla za sebou šest operací k “nápravě” močového měchýře. Zhubla jsem 20 kilo a taky málem umřela. To jsem se ale dozvěděla až po probuzení z umělého spánku, ve kterém jsem byla několik dnů. Volali dokonce mojí rodině, ať počítají s nejhorším. Na to ale naštěstí nedošlo.
Na standardní pokoj z JIP jsem se dostala po pěti týdnech. S nefrostomií (vývodem z ledviny), ileostomií a dalšími asi šesti sáčky bůhvíodkud. Stav byl hodnocen jako břišní katastrofa. Na rozdíl od jednotky intenzivní péče byly na lůžkovém oddělení sestřičky doslova andělé. Bohužel o JIPu se to samé říct nedalo. Tam jsem musela brát i antidepresiva a dost k tomu pomohly tamější sestry.
Konečně doma
Po dvou měsících jsem se konečně dostala domů a do nemocnice jsem pak už jen dojížděla na kontroly. Bylo to náročné období. Nemohla jsem sama vyjít ani schody. Byla jsem strašně unavená skrze ledviny a chybějící minerály. Z holky krev a mlíko, co bouchá v továrně třísměnný provoz, udělali invalidu třetího stupně. Život byl najednou vzhůru nohama. Museli jsme odložit adopci a nastaly i finanční problémy. Vyřízení invalidního důchodu trvalo několik měsíců a bez finanční podpory mé rodiny bychom to nezvládli. Moc mi pomohly sestřičky z charity Třebíč, které za mnou jezdily. Obrovskou oporou mi byla také moje máma, které za to patří velký dík. A samozřejmě bych to nezvládla bez mého manžela, který pomáhal, jak se dalo.
Moje nemocniční “pouť” tím ale ještě neskončila. V říjnu mě čekala další operace k odstranění nefrostomie a zavedení stentu do močovodu na dva roky. Teď už se jen modlím, aby to v pořádku srostlo. V lednu se podařilo zanořit ileostomii, a to vlastně díky tomu, že jsem měla kýlu.
A co že mi to celé dalo?
Asi se musím smát, co vše lze v jednom životě zažít. Obzvláště když máte určité plány. To, že mám skvělou rodinu a dobře jsem se vdala, to jsem věděla vždycky. Teď jsem poznala nové přátele, ať už v májových pytlících (FB skupině I stomici mají májové dny, která sdružuje lidi s vývodem), nebo po nemocnicích. Poznala jsem, že na linkách distributorů stomických pomůcek sedí bezva lidé, kteří dokáží kvalitně poradit, nebo zaslat vzorky rychlostí blesku.
A jestli to celé lze zvládnout?
To je hodně diskutabilní otázka, ale ono nic jiného člověku nezbývá. Nedá se totiž říct: Tak dost! Protože plno lidí nemá jinou možnost. Bez pytlíku by nepřežilo. Takže moje motto zní:
Prostě se z toho nepos..t, děkovat za dobré lidi kolem sebe a za dny, které člověk dostal navíc.