České ILCO - dobrovolné sdružení stomiků

 První setkání stomasestry se stomikem

Nejsem žádná začínající stomasestra, ale ta první setkání, ta byla, jsou a budou. Jen atmosféra prvního setkání bývá odlišná a odlišné jsou i výsledky. Chtěla bych se zastavit u setkání se stomiky, kteří vstupují jako cizinci na cizí půdu a neví, co mají nebo mohou očekávat. A jsou to povětšinou ti pacienti, kteří odcházejí z nemocnice obecně neinformovaní a ponechaní sami sobě a svému osudu. 

Při prvém setkání s takovým pacientem se snažím zjistit jeho celkový a psychický stav a dostat jeho lékařskou zprávu z nemocnice. Po provedení předepsaných administrativních úkonů připravím pro něj brožurky, letáky a podobně.

Pak následuje vyšetření:

•  změření stomie,
• zjištění tvaru a barvy,
• vyšetření průchodnosti stomie, nerovnosti, eroze, krvácení, erytému, prolapsu,
• vyšetření okolí stomie včetně případné parasitomální či jiné kýly.

Předávání základní informace:

• při kašlání a kýchání zatlačovat stomii rukou,
• půl roku po operaci nezvedat více než 5kg,
• technika vstávání z lůžka bez nebezpečí vzniku kýly.

Teprve potom podávám informace o technice používání stomických (např. dvoudílných) pomůcek a provádíme společně praktickou aplikaci:

• Volba správného typu a velikosti pomůcky z řady dostupných systémů firem, působících na našem území.

Příprava podložky a její nalepení:

• kontrola nalepené podložky,
• nasazení sáčku a kontrola jeho upevnění,
• filtr a jeho zajištění před vodou při sprchování,
• likvidace použitého sáčku,
• výměna podložky,
• technika odlepení podložky bez poškození okolí stomie,
• očištění stomie a jejího okolí,
• osušení kůže,
• vyříznutí otvoru v podložce pro stomii,
• usazení a přilepení podložky,
• nasazení sáčku a kontrola pevnosti vzájemného připevnění.

Pacient musí být upozorněn na omezenou dobu používání jedné a téže podložky, na pravidelný příjem vhodné stravy.

Uvedené body mají obecnou platnost. Ale pravidelně okrouhlá stomie na hladké břišní kůži nemá obecnou platnost. Teprve zde se uplatňují znalosti, zkušenosti a erudice stomasestry v plné míře. Mnohdy se musí přikročit k vylučovací metodě, aby se našlo nejoptimálnější řešení. Neopominutelným spolupracovníkem je sám stomik. Jen on sám musí posoudit výsledek spolupráce se stomasestrou a případně i lékařem a výrobcem stomických pomůcek.

Nakonec je to stomasestra, která svého pacienta informuje o sociálním příspěvku na zvýšené životní náklady a případnou možnost získání průkazu ZTP, předá mu kontaktní adresu a telefon na poradnu a napíše poukazy na pomůcky.

Dragica Křenková

Navigace vlevo