Kniha s názvem STOMIE

V listopadu 2010 se uskutečnil v Praze ve VFN křest knihy STOMIE, kterou napsala Veronika Zachová a kolektiv.  Veronika Zachová je stomasestra VFN v Praze 2 a kolektiv, který jí pomohl, jsou stomasestry z jiných pražských nemocnic Milada Karlovská a Kateřina Drlíková. O historii stomií napsala vrchní sestra VFN Dagmar Škochová.

Obálka knížky už na první pohled působí pozitivně. Stomie na obálce je otvor v pískovcové skále vytvořený působením vody a větru, za otvorem je modré nebe, sem tam mráček. Působivé a pro mě úžasně pozitivní – i za skálou se stomií – otvorem – vede cesta dál.

Knížka je určena především stomasestrám, které se zde mohou dočíst opravdu hodně potřebných a užitečných informací. Mě velmi zaujala část, jak připravit pacienta před operací a po operaci na nutnost založení stomie. Myslím, že informovaný pacient, který ví, proč je zákrok pro jeho život a zdraví důležitý, přijme stomii snáze než ten, kterého vývod zastihne nepřipraveného. Citlivý přístup k pacientům je nesmírně důležitý. Vývod je velký zásah do života člověka. Smířit se s ním a naučit se zacházet s dobře zvolenou pomůckou je základ úspěchu. Zde je obrovský prostor pro sestřičky – specialistky. V knize nechybí ani obrazová část. Všem sestřičkám tuto knížku vřele doporučuji.

Kniha je ale zajímavá i pro stomiky a jejich blízké. Odbornější kapitoly nemusejí číst tak pozorně nebo pokud je to zajímá, odborné výrazy jsou vysvětleny v kapitole 17.2. Malý slovníček odborných výrazů. Již první kapitola Historie stomií zaujme. To, že zmínky o prvních stomiích jsou z doby před naším letopočtem asi udiví. A že stomie za napoleonských válek zachránila život mnoha vojákům, je také zajímavé. Zajímavé je i přečíst si o tom, jak se dělaly stomie před 50 lety u nás a ve světě.

Přála bych všem stomikům, aby byli dobře informováni o tom, co je čeká již před operací. Je popsáno v kapitole 6. a 7. Přála bych sestřičkám dost času a trpělivosti, aby mohly vše důležité pacientovi sdělit. Zároveň přeji pacientům, aby dokázali pojmout pro ně tak důležité informace, aby se neuzavřeli ve svém smutku a obavách. Aby věřili, že zdravotní personál jim opravdu chce a umí pomoci.

Kapitola 8. popisuje základní principy pooperační edukace stomiků. Popisuje, kde se má stomik učit pečovat o svou stomii. Rozhodně to není nemocniční pokoj, který sdílí s ostatními pacienty, ale klidné a pro vysvětlení i praktickou ukázku vhodné místo. Doufám, že takový prostor bude brzo v každé nemocnici k dispozici.

Stomik potřebuje i následnou péči po propuštění z nemocnice. V kapitole 9. čteme o stomaporadnách o edukačních materiálech pro praktické lékaře o možnosti kontaktovat agentury domácí péče, o tom, že pomoci zvládnout život se stomií mohou novým stomikům a jejich blízkým i kluby stomiků.

Velmi pozorně je třeba přečíst kapitolu 10. Píše o tom, jak se navrátit do aktivního života – doporučuje cvičení speciálně vhodné pro lidi po operaci bříška, výborná jsou dechová cvičení. Nesmí se zapomenout na procvičování končetin, důležité je udržet hybnost kloubů. Cviky jsou i popsány. Dozvíme se i o vhodné stravě a důležitosti dodržovat pitný režim.

Přílohou knihy je i bezezbytková dieta a šetřící dieta po operaci, charta stomiků a seznam výrobců pomůcek pro stomiky. Na přečtení knihy je třeba najít dostatek času, a ten jsem opravdu měla, po operaci kýly byla tato kniha v adventním čase 2010 mé oblíbené čtení.

Autorka: Marie Ředinová (Zpravodaj 1/2011)

Knihu vydalo vydavatelství GRADA (ukázka z knihy).