Teče pytel teče…

Včera byl úplněk, což pro mě znamená, že jsem víc v tenzi. Co mě ale nenapadlo je, že i můj pytel trpí stejným problémem. Ano je to tak. V noci jsem měla dost nemilé probuzení ve stylu plně utrženého pytlíku a obsahu všude okolo něj. Několik měsíců se mi to nestalo, a tak se musím přiznat, že mě to dost vykolejilo. Běžela jsem do koupelny a dlouho na sebe nechala téct sprchu, abych se uklidnila. Vzpomněla jsem si na vás všechny hrdiny, kteří to musíte řešit často a ještě v přítomnosti partnera. Já jsem na to naštěstí byla sama. A stejně mě to zase málem dohnalo k slzám a hlavně hroznýmu studu sama ze sebe. Když jsem se po dospání probudila, došlo mi, že jsem zase nějaká přecitlivělá. Vždyť utržený pytel je samozřejmou součástí stomikovy reality, tak co se divim pořád.

Normálně pokud pytlík končí se svojí funkčností mám divný pocit na břiše, a tak jdu a pytlík vyměním. Ale tenhle seděl úplně perfektně. Tak jak už sakra si můžu pomoct? Neexistuje snad nějaká technologie, která by nás mohla těchto potupných chvílí zbavit? Vždyť panebože lítáme na Měsíc!!!

No nic, jdu si udělat něco dobrýho k jídlu, snad to dneska v noci dopadne dobře.

Žijte blaze!