Můj pravidelně nepravidelný deník vol.1

Šla jsem dneska po tom našem Libeňskym mostě plačíc z ISCARE a bylo mi jasný, že tahle situace už není jen tak. Mám totiž další zánět, tentokrát absces hned u stomie. Bolí to jak prase a mojí už celkem komplikovaný situaci se stenózou to opravdu nepřidává. Zánět ve střevě se očividně ani po zaléčení Entyviem nezlepšuje a doktorům docházejí nápady co se mnou dál. Dneska mi bylo řečeno, že jsem takový malý lékařský oříšek, prostě už není moc možností konvenční léčby, kterou bych mohla zkusit. Poslední variantou je teda odebrání další části střeva. A s tim já teda rozhodně v pohodě nejsem a nechci.

Vyšší dávku antibiotik budu brát až do května, kdy mám další kontrolu. Na pachuť v puse po pár dnech na Entizolu jsem už zvyklá, novinkou na trhu je ovšem zavádění čípků do stomie na noc. První zavádění, kdy mi tekla krev, myslela jsem si, že se pozvracím a čípek vesele stejně vyletěl ven, jsem ukončila slovy, že na tohle se fakt už můžu vysrat. Dneska už zavádím v chirurgických rukavicích celý čípek malíčkem a břicho bolí míň. Nicméně je to pořád jedna z věcí, kterou fakt nikomu nepřeju dělat.

Stojíc si tak s prstem v břiše došlo mi, že se na tuhle situaci potřebuju začít koukat jako na výzvu a ne jako další možnost, jak se politovat. Začínám teda hledat víc odpovědi v sobě, přírodě, „alternativě“.  Jestliže ani nejmodernější biologická léčba nezabírá, je načase vrátit se zase na cestu samoléčby a pomoc tak vědě a technice uzdravit to moje milovaný tělo. Aby mě mohlo nést ve zdraví životem, mateřstvím.

A jelikož jsem si založila blog rozhodla jsem se svojí novou cestu s vámi sdílet. Absolutně nevím, kam mě zavede, ale už se s respektem těším. Pro tuhle chvíli si jdu udělat horký nápoj ze lžičky kurkumy, lžičky skořice, lžičky medu a půlky citronu. Stačí zalít horkou vodou a je to! Mňamka 🙂 Jen doporučuju citron, až když to lehce vychladne, aby se to céčko hned nevypařilo. Je to skvělá skladba, jak zbavit tělo zánětu. Při rýmě ještě přistrouhám zázvor.