Aktivní život a sport se stomií v Rakousku

Vedoucí Rakouského ILCO velmi zaujal náš projekt Plaveme. Proto se rozhodl i v Rakousku najít aktivní stomiky a zvěřejnit jejich zkušenosti. V ILCO magazin, Leben mit stoma je otištěný rozhovor s mladým 33 letým sportovcem.

Přeložili jsme ho pro vás:

Pane Richtere, v listopadu 2018 jste měl velmi osobní přednášku ve Vídni na téma: “Ty hýbeš životem. Cestování, dovolená a plavání se stomií – žádný problém!”
Tímto rozhovorem bychom chtěli zprostředkovat naším ILCO Magazinem Vaše zkušenosti širšímu okruhu zdravotně postižených osob a dalším zájemcům.
Pane Richtere, jste mladý sportovec a v Německu mnohonásobný mistr v plavání zdravotně postižených osob. Jak a kdy došlo k tomu, že jste se stal stomikem?

Je mi nyní 33 let a kolostomii mám od roku 2010, vinou chronického, zánětlivého onemocnění střev Morbus Crohn, kterým jsem onemocněl 4 roky předtím. Kvůli píštěli mezi močovým traktem a střevem bylo nutné založení stomie. Doba před a po operaci proběhla s mnoha komplikacemi a nebyla pro mne lehká. Prvních 6 měsíců po operací, jsem se nemohl, protože jsem byl tělesně velmi slabý, o sebe sám starat. Při péči o stomii jsem byl v prvních týdnech v nemocnici odkázán na zdravotní sestru, doma jsem potřeboval při péči pomoc mojí maminky.

Jak se změnil všední den po založení stomie s ohledem na stravování?
Jako stomik pociťuji velmi malá omezení. Samozřejmě jsem změnil svoji výživu. Na začátku jsem byl trochu umíněný (vzdorovitý), vyzkoušel jsem hodně, a to vedlo k průjmům. Vařím si nyní hodně sám, zkouším vynechat cukr a stravuji se “zdravě” s velkým množstvím zeleniny. Prostě chci, aby se mi “vedlo dobře”. To je dobré nejen pro moje základní onemocnění, ale i pro sportovní výzvy.

Jaký vliv má Váš život se stomií na Vaši pracovní život?
Následkem onemocnění a operace jsem musel přerušit studium, ukončil jsem jej až později se stomií. Nyní jsem již 5 let plně zaměstnaný, pracuji v kanceláři a necítím žádná omezení. Moje motto je, že všechno, co chci, je proveditelné.

Jak ovlivňuje Váš život stomika Vaše přátelství a vztahy?
Když mi byla založena stomie, neměl jsem ještě stálou partnerku. Na začátku bylo pro mne těžké přijmout novou situaci, bylo tam zoufalství a strach a otázka “Jak to řeknu?” Ale pak jsem si dodal odvahu a nikdy jsem nebyl odmítnut. Nevidím vlastně svoji stomii jako překážku, ale jako omezení. Když ji akceptuji, potom ji akceptují také ostatní. Moje přijetí je vlastně ten nejdůležitější předpoklad, díky kterému jsem se stal mnohem sebevědomějším a otevřenějším než dříve. Teď si mnohem víc věřím.

Jak ovlivňuje stomie Vaše plány na dovolenou přípravy na cesty?
Během cestování nezažívám skoro žádné omezení. Jsem velmi mobilní a mimo jiné jsem procestoval již Brazilii a Indii. Pokud dojde k jakémukoli problému, mám nyní zkušenosti a rutinu, jak jej zvládnout. Během přípravy musím prostě už myslet na to, abych měl dostatek pomůcek a abych je vhodně uskladnil. A při jídle a hygieně musím být opatrnější.

Dostalo se Vám pomoci od nějaké pacientské organizace, např. poradenství stomiků – dobrovolníků?
V nemocnici a také v sanitárním domě jsem na začátku nedostal žádné informace o svépomocných skupinách. V roce 2010 nebyl internet ještě raké tak rozšířen. Teprve časem jsem našel kontakt na skupinu DCCV (německý spolek Morbus Crohn – Colitis Ulcerosa) Nejsem však v pravidelném kontaktu s jinými stomičkami a stomiky.

Jako stomik závodně sportujete, jak to jde?
Už půl roku po založení stomie jsem mohl zase mírně provozovat svůj oblíbený sport, plavání. Od mládí jsem hodně trénoval a v závodním plavání jsem byl úspěšný. Našel jsem a vyzkoušel svoji spolehlivou stomickou pomůcku, která je flexibilní a která se přizpůsobí pohybu mého těla. Již od roku 2013 se účastním dvou národních soutěží ročně v různých startovních třídách zdravotně postižených v plaveckém sportu. V roce 2014 jsem obsadil první místo na mezinárodním mistrovství Německa v plavání zdravotn ě postižených v Berlíně na 50 a 200 m kraul a také 50 m volný styl. Jako stomik zastupuji startovní skupiny pro lehce zdravotně postižené. V roce 2018 jsem dosáhl v Remscheidu celkem druhého místa ve všech startovních třídách. Další stomičky a stomiky jsem při plavání nepoznal, ale v šatnách jsem některé stomické pytlíky viděl.

Z kterých sportovních aktivit máte ještě radost?
Pro mne je důležité být aktivní ve společnosti i s mým omezením. Velkou radost mi dělá také cyklistika. Kromě toho pěstuji také jogu, pilates a altetiku. Vzpomínám si, jak výborný byl můj první trénink po operaci stomie, měl jsem pocit, že zase k sportovcům patřím. Při sportu nenosím žádné sportovní bandáže, protože jsem i předtím byl velký sportovec.

Zažil jste jako plavec se stomií, že jste nesměl použít veřejný plavecký bazén?
To jsem ještě nezažil, umím si ale představit, že takový zákaz velmi znejistí. Myslím, že v rehabilitačních střediscích nebo lázeňských zařízeních se to může stát, protože lékaři a ostatní personál neví, jak se s tím má vypořádat. Spolehlivá, těsná stomická pomůcka a vhodné plavky opravdu hodně vydrží!

Jaké zkušenosti máte se svými přednáškami?
Během mé přednášky ve Vídni se mne například posluchači ptali, zda je vůbec možné se stomií jít plavat. Byl jsem velmi překvapen a stejně postižené povzbudil, aby to zkusili. Pro nás stomiky by bylo všeobecně výhodné, kdybychom mohli používat šatnu pro osoby se zdravotním postižením. A každopádně si myslím, že osobní kontakt a výměna názorů je daleko efektivnější než internet. Proto považuji přednášky s možností diskuze a setkání skupin zdravotně postižených jako velmi důležité. Je velký rozdíl, když se se spolupos- tiženými vidím osobně a mohou mi pokládat otázky.

Děkuji Vám, milý pane Richtere, za Vaši ochotu zodpovědět moje otázky. Přeji Vám nadále vše dobré a také ve sportu ještě hodně velkých úspěchů.